Rozlomity 20.-27.8.2012 20.-27.8.2012 | Tre cime di Lavaredo
Pomalu nám to tu zkomírá, v aktualitách jen nic neříkající názvy a čísla.Tak to ze sebe asi něco vybliju.
Do Rozlomit jsme se vydali v pěti z Jeseníku 19.8. přibližně 15:47:53, v Brně jsme jednoho vyhodili do auta klukům z Brna a už se jelo.Jelo.JELO.Pak byla zastávka.Jelo se.JELO.Pak jsme náhle zastavili a v uporném vedru vyvinuli, někdo menší někdo větší, úsilí v provádění sport klettern. K večeru jsme se vydali na koupačku k jezeru Misurina.Tam jsme nasáklí rybinou sklidili od místních i nemístních návštěvníků zvláštní pohledy a jelo se.jeLOJeLOjeLOO.No prostě hodně do kopce.Až ke krásným Tre cime di Lavaredo.Na parkovišti jsme kolem sebe udělali rychle hodně bordelu, aby bylo pozdnat, že jsme z CZE. A šli jsme spat.
Ráno druhého dne přibližně 04:03:15 jsme se vydali různými směry.Kluci z Brna Ondra a Martin nabalili pivka a běželi na párty, která měla být na Grande. Zvolili cestu "Comici", kterou prostoupili jakoby nic.
Já s Lukášem jsme pevně věřili, že na párty bude něco erár tak jsme pivka nebrali a vydali se na Direttissimu. Pánové Lothar Brandler, Dieter Hasse, Jörg Lehne a Sigfries Löw tímto směrem prostoupili v roce 1958 a kalsifikovali ji jako VI A2. V roce 87 ji poprvé volně vylezl Kurt Albert a dal tomu 8+.No...My jsme s vypětím všech sil dvě nejtěžší délky proseděli, pak proklínali topo, které nám lhalo o délce posledních partijí a nakonec jsme se ocitli na slibované párty. Lighting show se zvukovými efekty a podobné parádičky a rychle dolů.
Vašek s Dančou a Kristou se vydali na ferátku na Paternkofel a zjistili, že takhle by to nešlo, že chcou taky lézt.
Ráno třetího dne nás překvapil pohled na gumové ruce vysící z ramen místo těch našich a šli jsme se koupat. Při hře BANG! jsme udělali jedno z prvních rozumných rozhodnutí a to, že švýcarskou cestu na ovest teda asi nepůjdeme.
V noci pršelo.V blízkosti párty se světelnými, zvukovými i vodními efekty.
Ráno svitilo slunce. hmm...
Asi kolem desáté nastupujeme Lukáš s Vaškem a Danicou, já s Kristinou do provařené cesty "Spigolo giallo"(čti:žlutá hrana).Touto cestou prostoupil poprvé v roce 1933 Emilio Comici s druhy zadnešních 6+. Střední nejtěžší část je možné lézt buďto temnými kouty, nebo prosluněnou, exponovanou stěnou přímo v hraně s popisem viele haken.Já s Kristou jsme se nechali zlákat a zjistili, že každá krása má svou cenu v podobě rozlomitického kamenolomu s téměř keine haken. Lukáš s V.a D. bez touhy po expozici, lezli koutem, což je stálo asi o hodinu méně času.
Martin s Ondrou v plážovém stylu nastoupili do cesty "Ötzi trifft Yetti", 8+ , kterou opět vylezli jakoby nic. K večeru následovalo testování místních slaňáků. Pak jsme šli spat. Zevl v Cortině.Pizza.Zmrzlina.Zmrzlina.Zmrzlina.Koupání v řece.No prostě zewl.Dobrej.Až na ten Ondruv vymknutej kotník.
V oblasti Lastro di Formin v blízkosti Passa Giau jsme si vyhlédli sportovně odjištěné výstupy, každý dle svých předpokládaných sil a možností. Lukáš s Martinem, Martin s Lukášem se vydali na spidermana za 9- a nakonec vylezli dvě jiné cesty, kombinaci "Via Zoe" a "Excuse moi" za 7b. Já a Kristina stýskající si po nějaké spáře von adrspach volíme západní stěnu "Super tegolina", klasifikace je zvláštní: 8(7 A0) v topu nejvíc 7+ a lezení tak za poctivou 7, čert aby se v tom vyznal. Ale spára tam byla, rajbas taky, takže jsme ukojili naše potřeby.
Vašek nemocen + Ondra zraněn = Danica střílí jednodélkové sportovky v udolíčku...a...nebojí se...pořádně...jebnout. Jo.
Večer poslední noci jsme proseděli u vína.V pozdních hodinách nás překvapil příchod žirafy, což nás zarazilo , ale ne zas natolik, abychom nemohli spokojeně odjet domů.
Teda...do Ádru.
Fotky najdete v galerii
přidal: Pjotr | přidáno: 12. 09. 2012 | poslední editace: 07. 01. 2013
