Lezení na smrčníku červen 2008 | Smrčník
I když jsme jezdili na Smrčník už od jara, pořádná hrotitba začala až v červnu. Den po oslavě narozenin borců z JFT se ukázalo, že někteří borci jako Pjótr nemaj na to lézt po brutál death akci a tak většinu dne prochrápal pod šutry. Výjimkou bylo pokusováni cesty Harakiri (8-) se zajímavým bouldrem podél silně převislé hrany a cesty Kdo se bojí, sere v síni (7-), jejíž vypovýdající hodnota je už v názvu. S Kohebem jsme o osólovali spodní část Lesního bloku a i přesto, že lezení je max za 4+, měli jsme i namále. Vedle Harakiri jsem jěště prubl cestu Imaginace (7+) také v silně převislé stěně a Koheb Angreštovou spáru, což je klasický průstup stěnou, podél převislé spáry. Pro případné zájemce je možné ještě prostoupit jeden směr vedle Harakiri, ale doporučuji lézt aspoň 10tky....
V závěru dne jsme pokračovali na Převislé, kde Koheb probojoval Koňský salám a později i variantu URG 75, pojmenovanou podle pásu granátů v nástupu cesty. Navíc ji doslova musel vybojovat, pač borhák kerý si natlouk trčel víc než bylo záhodno. Já sem ještě vyshyboval pár jiných směrů, ale Pjótr se nezmoh na víc než na věčné chrápání pod stěnou. Další týden se stejný postup opakoval i s Gittim a vrchol měsíce přišel o další dva dny později, kdy se bojovalo v posledních logických směrech s Pjótrem a Terkou. Klasická rozlízačka v Převislé a Sluneční stěně, přinesla zajímavou cestu Zlatoočko (7), ve které Pjótr při nechtěném pádu před cvakáním předvedl nádhernou šipku do trávy, aby se tak vyhl šutru v nástupu. Cvakání sice není zadarmo, ale chleba se láme až nahoře, kdy se lezec musí dostat do aspoň menších pozitivních chytů a překulit se přes vrcholovou hranu. O něčem jiném jsou pak cesty Prozřetelnost (8-) a Poslední skalp (7+) na Indiána, což je vlastně stěna s největším převisem. Kromě síly, je potřeba i hlava, aby se člověk co nejpohodlněji probojoval nepříjemnými bouldry nad jištěním, kterého taky není moc. Požitek z cesty je ale velký, ruce navíc rozhodně pocítí, že makaly o stošest... Vedle v už méně převislých stěnách se našlo ještě několik pěkných směrů. Jedním se prošla i Terka, která se nebála nastoupit a vylézt do jedné 5+, s prvním jištěním až v 6 metrech! Nutno dodat, že statečně bojovala i v pro ni náročných převislých stěnách Slunečné stěny, odhodlání je hold odhodlání.....
Na závěr dne ještě několik delších cest v Stěně nad pasekou a pak už jen zasloužené špekáčky od Vojtěcha, kerý na závěr dne přijel, aby nám ukázal svou sílu v převislých cestách Slunečné stěny.... Pár doporučení nakonec: do Převislé stěny se hodí otejpovat prsty, na většinu cest dotáhnout v báglu dost vytrvalosti, protože téměř vše je v převisu a do klasických cest, především ve Stěně nad pasekou je nutný i matroš na dojištění.... Lezbě zdar!
přidal: Asu | přidáno: 29. 06. 2008 | poslední editace: 20. 02. 2011
